Čokoláda a dětská práce aneb temná stránka obchodu s kakaem

Dětská práce na kakaových plantážích je jedním z nejzávažnějších a zároveň nejbolestivějších témat dnešní doby, které i nás v roce 2014 přivedlo k úvaze začít vyrábět svoji vlastní „etickou“ čokoládu. Tato problematika se obecně netýká pouze kakaa, ale i pěstování jiných komodit, jako jsou například čaj a káva.

Pokud se však zaměříme konkrétně na kakaové boby, budeme hovořit především o oblasti západní Afriky, odkud v současnosti pochází více než ⅔ celosvětové produkce kakaa. Dětská práce v tomto případě zahrnuje nebezpečné činnosti, jako jsou používání ostrých předmětů (mačet apod.), nošení velmi těžkých nákladů, manipulace se zdraví ohrožujícími chemikáliemi, čištění (úklid) plantáže či dlouhodobé vystavení se horku a přímému slunci. Zdravotní ani sociální zabezpečení, jaké známe u nás v Evropě, přitom pro přítomné pracovníky většinou neexistují a jejich odměna za celodenní těžkou dřinu je obvykle velmi nízká. [4]

V neustálém kruhu chudoby

Konvenční obchod s kakaem probíhá na celosvětových burzách, kde jeho reálná cena kvůli inflaci nepřetržitě dlouhodobě klesá. Absolutní hodnota kakaových bobů dosáhla svého vrcholu v 70. letech minulého století, kdy se 1 t komodity prodávala za 4 661 USD, avšak na konci roku 2020 už to bylo v průměru pouhých 2 800 USD za 1 t.

Zejména z důvodu poklesu reálných cen kakaa jsou pak rozvojové země produkující tuto komoditu nuceny žít v neustálém kruhu chudoby, kvůli čemuž se místní zemědělci často uchýlí k využívání dětí jako levné pracovní síly na plantážích.

V západní Africe navíc nastala naprosto paradoxní situace, kdy ačkoliv je tato oblast největším světovým producentem kakaových bobů, její obyvatelé si je sami nemohou z ekonomických důvodů dovolit konzumovat. Místo toho, aby sloužilo jako zdroj výživy pro místní obyvatelstvo, je tedy kakao určeno výhradně na export, na němž jsou tyto chudé rozvojové země do značné míry závislé. [4]

Role velkých společností

V problematice zneužívání dětí k práci na kakaových plantážích hrají velkou roli nadnárodní společnosti, jmenovitě například Nestlé, Cargill, Mars, Mondelēz, Hershey, Barry Callebaut a Olam. [2] Ty mají v chudých rozvojových zemích velmi silnou vyjednávací pozici, kterou se nebojí využít, a diktují si tak pro sebe co nejvýhodnější výrobní podmínky, které často zahrnují i levnou pracovní sílu.

Tuto smutnou realitu se pak samozřejmě snaží všemi možnými způsoby maskovat a na vzniklá obvinění obvykle reagují velmi výmluvně. Jejich velkou výhodou je však i neznalost kupujících a zákazníků, kteří mají důvěru ve Fair Trade a různé další udržitelné programy, které ačkoliv mají nepochybně svůj význam, bohužel ne vždy jsou zárukou spravedlivého obchodu.

Konvenční způsob hospodaření přispívá k dětské práci

Dalším zásadním problémem, který úzce souvisí s dětskou prací na kakaových plantážích, je konvenční způsob zemědělství zaměřený na vysoké výnosy. Ten totiž ve velké míře přispívá ke kácení nových a nových ploch tropického deštného pralesa, na něž jsou posléze sázeny monokultury kakaovníků.

Ty jsou po mnoho let intenzivně obhospodařovány, čímž dochází k silnému vyčerpání půdy, a to s sebou v konečném důsledku nese vyšší náklady na nákup většího množství hnojiv a bohužel i více práce. Aby plantáž s vyčerpanou půdou poskytla stejnou úrodu jako ta zdravá, je na ní ve skutečnosti potřeba vykonat 2–6× více práce. [3] To při stejné ceně za 1 kg kakaa může opět vést k využití dětí na farmě jako levné pracovní síly.

Snaha o řešení problému

Problematikou dětské práce se začal svět hlouběji zabývat až koncem 90. let 20. století, přičemž teprve v roce 2001 byl americkými zákonodárci zveřejněn tzv. „Harkin-Engel Protocol“. V něm se největší zpracovatelé kakaa té doby zavázali, že do konce roku 2005 vymýtí veškerou dětskou práci na kakaových plantážích.

Poslední otevřené prohlášení pak uvádělo, že se závislost na dětské práci sníží o 70 % do konce roku 2020. V konečném důsledku však bohužel šlo jen o veřejnou dohodu bez jakýchkoliv právních následků a postihů, které by celou situaci skutečně pomohly změnit k lepšímu. [1] Tento protokol se tak ukázal být pouhým gestem, které mělo jediný cíl – uklidnit spotřebitele a média. Nyní tak můžeme s jistotou říci, že míru dětské práce na kakaových plantážích se bohužel nepodařilo nijak zásadně snížit, a už vůbec ne úplně odstranit. [5]

Jak tedy z toho ven

Je zjevné, že dokud budou pěstitelé dostávat jen zlomek ceny, která je nutná k dlouhodobě udržitelné produkci kakaa, budeme se s dětskou prací na kakaových plantážích potýkat i nadále. Dokud však nebudou chtít změnu iniciovat velké nadnárodní společnosti, bude velmi složité s tímto problémem bojovat.

Zároveň ale věříme, že je zde světlo na konci tunelu – jsou jím malé řemeslné čokoládovny vyrábějící čokoládu metodou bean to bar „od bobu po tabulku“. Tyto podniky se snaží zastavit všechny neetické a neekologické praktiky velkého kakaového průmyslu, a tudíž fungují zcela transparentně, kakao nakupují výhradně od kontrolovaných farem či družstev a zemědělcům platí férové ceny. Více peněz pro farmáře pak přirozeně znamená i více peněz pro jejich rodiny a možnost lepšího, zdravějšího a spokojenějšího života.

Jak to děláme my v čokoládovně HERŮFEK

Základem bean to bar čokolád, které vyrábíme v čokoládovně HERŮFEK, jsou kakaové boby v BIO kvalitě, vypěstované ekologickým a etickým způsobem, bez sebemenšího využití dětské práce. Při nákupu kakaa praktikujeme tzv. Direct Trade, díky němuž jsme také v přímém kontaktu s představiteli družstev, kteří mají na starost posklizňové zpracování kakaových bobů.

Veškerou čokoládu, se kterou v naší čokoládovně pracujeme, si sami vyrábíme – to již od roku 2017. Pouze kakaové máslo, které používáme pro výrobu bílé čokolády, si bohužel sami z kakaových bobů extrahovat neumíme, a proto jej nakupujeme od peruánského zpracovatele – přidaná hodnota tak zůstává v Peru.

Základním předpokladem pro férovou produkci čokolády je naprostá transparentnost celého řetězce výroby včetně informací o původu kakaových bobů. Jsme hrdí na to, že spolupracujeme mimo jiné i s farmáři z Afriky, jako jsou Bertil Akesson z Madagaskaru či sociální podniky Kokoa Kamili v Tanzanii a Semuliki Forest v Ugandě.

Věříme, že i díky těmto malým krůčkům přispějeme ke zlepšení situace v Africe a následně i k úplnému vymýcení dětské práce. Pokud chcete i vy etickou čokoládu podpořit, navštivte nás a vyberte si z široké nabídky našich rozmanitých kakaových produktů, případně vyzkoušejte i naše nezpracované kakaové boby či niby. Každý takový zdánlivě malý čin, jako je nákup kvalitní bean to bar čokolády, může velkou měrou přispět k lepšímu životu mnoha komunit farmářů, a v konečném důsledku i k vývoji celé naší společnosti tím správným směrem! :-)

Odkazy z odborných publikací:

[1] Chocolate Manufacturers Association. Protocol for the growing and processing of cocoa beans and their derivate products in a manner that complies with ILO convention 182 concerning the prohibition and immediate action for the elimination of the worst forms of child labor [online]. [cit. 2021-7-18]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20151208022828/http://www.cocoainitiative.org/en/documents-manager/english/54-harkin-engel-protocol/file

[2] Press Release: Child Slaves Who Were Trafficked and Forced to Harvest Cocoa in Cote D’Ivoire Sue the Cocoa Companies that Enslaved Them: Nestle, Cargill, Mars, Mondelēz, Hershey, Barry Callebaut, and Olam [online]. 2021 [cit. 2021-7-18]. Dostupné z: http://www.iradvocates.org/press-release/nestle/press-release-child-slaves-who-were-trafficked-and-forced-harvest-cocoa-cote-d

[3] ODIJIE, M. E. (2018). Sustainability winners and losers in business-biased cocoa sustainability programmes in West Africa.International Journal of Agricultural Sustainability,16(2), 214–227. https://doi.org/10.1080/14735903.2018.1445408. [cit. 2021-7-18]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/323568630_Sustainability_winners_and_losers_in_business-biased_cocoa_sustainability_programmes_in_West_Africa/citations

[4] CHATRNÁ, Michala a Michaela JEŽKOVÁ. Hořká chuť čokolády: Kakao a dětská práce. Brno: NaZemi, 2013. [cit. 2021-7-18]. Dostupné z: https://www.nazemi.cz/sites/default/files/kakao2014.pdf

[5] Child Labor in Cocoa Production in Côte d’Ivoire and Ghana. NORC at the University of Chicago [online]. [cit. 2021-7-31]. Dostupné z: https://www.norc.org/PDFs/Cocoa%20Report/NORC2028_CocoaBrief_10.pdf